Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Daně

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

• Tvorbu opravných položek a rezerv může poplatník, kterému je stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy, uplatnit jako daňový výdaj (při splnění ostatních podmínek) maximálně do výše stanovené prokazatelnou evidencí pohledávek, resp. rezerv.
• Banka může za stanovených podmínek vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené hodnoty pohledávky, jde-li o pohledávku z úvěru, u které dosud nikdy opravnou položku netvořila.
• Možnost vytvářet daňově účinné opravné položky k nepromlčeným pohledávkám spořitelními a úvěrními družstvy a ostatními finančními institucemi se při splnění stanovených podmínek počínaje zdaňovacím obdobím započatým v roce 2005 rozšiřuje i na související příslušenství těchto pohledávek. Opravné položky z titulu příslušenství pohledávek však nelze tvořit k pohledávkám vzniklým do 31. 12. 2003.

B) K zákonu č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

• Bankovní zárukou se podle zákona o spotřebních daních rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.
• Osvobození stanovených minerálních olejů používaných jako pohonná hmota pro plavby po vodách se nyní vztahuje na celé daňové území České republiky (dosud se osvobození vztahovalo výhradně na plavby z daňového území ČR na daňové území jiného členského státu EU, resp. opačně).
• Rozšiřuje se výčet případů, kdy se fyzická osoba nestává plátcem daně z vína a meziproduktů a je od této daně osvobozena, a to o tiché víno vyrobené pro účast na výstavách a soutěžích vín (při splnění ostatních stanovených podmínek).
• Zajištění hodnoty tabákových nálepek ve formě bankovní záruky ve prospěch celního úřadu není možné, pokud obsahuje výhrady banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dosud pouze banky).

C) K zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Tato novela přináší 54 změn zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZDPH"). Dále uvádíme přehled nejdůležitějších z těchto změn.

• Změna definice osobního automobilu
  Osobním automobilem se pro účely ZDPH rozumí dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zákonem o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (č. 56/2001 Sb.).
  Narozdíl od předchozí nepříliš dostatečné definice osobního automobilu, jde tentokrát o definici odpovídající významu § 75 odst. 2 ZDPH, podle kterého (až na stanovené výjimky) nemá plátce při pořízení osobního automobilu nárok na odpočet daně.
  Podle dosavadního znění se totiž osobním automobilem pro účely ZDPH rozuměl dopravní prostředek, který má v osvědčení o registraci zapsanou kategorii osobní automobil M1 nebo M1G. Problém je však v tom, že do osvědčení o registraci se žádná kategorie automobilu nezapisuje. Při doslovném výkladu dosavadní definice osobního automobilu by se tak pro účely ZDPH nemohl za osobní automobil považovat žádný automobil.
• Změna v používání kurzu při dovozu zboží
  Při přepočtu cizí měny na českou měnu se pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží podle § 38 ZDPH použije kurz stanovený podle celních předpisů, a nikoliv kurz devizového trhu vyhlášený ČNB, jak bylo v zákoně dosud stanoveno i pro případ dovozu zboží.
• Upřesnění plnění na základě komisionářské smlouvy a rozšíření na smlouvy obdobného typu
  Za dodání zboží (poskytnutí služby) se považuje mimo jiné dodání zboží (poskytnutí služby) prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží (tato služba) se považuje za samostatné dodání zboží (poskytnutí služby) komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží (poskytnutí služby) komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.
  Oproti stávajícímu znění je změna v rozšíření i na "smlouvy obdobného typu" a v upřesnění dodání zboží a poskytnutí služby na základě těchto smluv mezi účastníky těchto transakcí.
• Rozšíření možnosti přeúčtování bez uplatnění DPH na výstupu i pro plátce vedoucí daňovou evidenci
  Možnost přeúčtovat teplo, chlad, elektřinu, plyn, vodu nebo služby, aniž by plátce byl za stanovených podmínek při tomto přeúčtování povinen uplatnit DPH na výstupu, je rozšířena i pro poplatníky, kteří nemají povinnost vést účetnictví a vedou daňovou evidenci.
• Zákaz vystavení daňového dokladu při přijetí platby u specifických plnění a změny v nároku na odpočet daně
  V § 21 odst. 2 ZDPH je stanoveno, že u dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. h) ZDPH a při poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. g) ZDPH, pouze však u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V § 21 odst. 3 ZDPH je zase stanoveno, že při dodání zboží včetně převodu nemovitostí a při poskytování služeb, které uskutečňují osoby, které v souladu s příslušnými předpisy nevedou účetnictví, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
  Pokud tedy plátce přijal platbu v situacích uvedených v § 21 odst. 2 a 3 a přitom ještě k uskutečnění zdanitelného plnění nedošlo, tak mu povinnost přiznat DPH na výstupu nevznikla, protože tato mu vznikne až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (tento den je dále definován v § 21 odst. 4 až 11 ZDPH).
  Podle stávajícího znění § 26 odst. 1 ZDPH však byl v tomto případě plátce povinen na vyžádání vystavit daňový doklad, a to do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění.
  Novelou je předmětná první věta § 26 odst. 1 doplněna tak, že ve výše uvedeném případě bude mít plátce povinnost vystavit na vyžádání daňový doklad do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění a pokud plátci vznikla k datu přijetí platby povinnost přiznat daň na výstupu. Pokud plátci nevznikla povinnost přiznat daň při přijetí platby před uskutečněním plnění, daňový doklad při přijetí platby nesmí vystavit.
  Pokud by přesto plátce daňový doklad vystavil, tak ten, kdo platbu poskytnul, nebude mít narozdíl od stávajícího znění § 72 odst. 1 ZDPH nárok na odpočet daně (dosud mimo jiné platilo, že nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem přijetí platby, pokud je platba přijata plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění), protože novela změnila i toto ustanovení. Nyní vzniká v uvedeném případě nárok na uplatnění odpočtu daně až dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.
  Pokud by tedy v návaznosti na výše uvedené plátce vystavil daňový doklad přesto, že jej vystavit nesmí, tak příjemce daňového dokladu nárok na odpočet daně mít nebude, protože v tomto případě dosud plátci povinnost přiznat daň na výstupu nevznikla.
• Sazba daně u převodu nedokončeného bytového domu a u ubytovacích služeb
  Převody nedokončených bytových domů podléhají snížené, tj. 5% sazbě daně.
  Ruší se časové omezení pro uplatňování snížené, tedy 5% sazby daně u ubytovacích služeb zařazených v SKP 55. Tato sazba se bude uplatňovat i po 31. 12. 2005.
• Změna u osvobození krátkodobých nájmů, výchovných a vzdělávacích činností a přepravy zboží od daně
  Krátkodobý nájem bytů a nebytových prostorů nebude osvobozen od DPH. Současně je dosavadní definice krátkodobého nájmu stavby nahrazena definicí krátkodobého nájmu stavby, bytů a nebytových prostorů takto:
  "Krátkodobým nájmem stavby, bytů a nebytových prostor se rozumí nájem, popřípadě včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě."
  Od uplatňování DPH na výstupu bude osvobozeno více výchovných a vzdělávacích činností než doposud (např. jazykové vzdělávání, programy celoživotního vzdělávání, praktické vyučování na určených pracovištích).
  Přepravce, který zajistil pro plátce dopravu při dovozu zboží, ale již nezajišťoval celní formality, může uplatnit u přepravy zboží osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, aniž by musel zkoumat, jestli plátce tyto služby skutečně řádně zahrnul do základu daně při dovozu zboží podle povinnosti uložené v § 38 ZDPH.