Zdroj: Účetní a daně, č. 1/2006, str. 26 až 29, autor: Ing. Antonín Daněk

Při vyplňování Přehledů pro zdravotní pojišťovny se vzhledem k postavení osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vyskytují při výpočtu výše pojistného za rozhodné období (kalendářní rok) nejrůznější případy a varianty. Proto chci tímto příspěvkem pomoci jak samotným podnikatelům, tak jednotlivcům či firmám zpracovávajícím agendu účetnictví, daní a pojištění. Na konkrétních příkladech objasňuji správný postup při výpočtu výše pojistného za rozhodné období roku 2005, ve kterém platily následující podmínky:

• minimální vyměřovací základ pro měsíční platbu zálohy na pojistné (pojistného) činil 8 460 Kč, platba minimální zálohy od ledna 2005 pak 1 143 Kč,
• maximální vyměřovací základ zůstal nezměněn a byl i v tomto roce stanoven ve výši 486 000 Kč,
• vyměřovacím základem byla v roce 2005 sazba 45 % z příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,
• OSVČ nemohla v roce 2005 uplatnit odpočet od dosaženého příjmu, tento nárok byl pro OSVČ fakticky zrušen s platností od 1. 8. 2004.

1. OSVČ  změnila v roce 2005 zdravotní pojišťovnu, kdy od Vojenské zdravotní pojišťovny přestoupila k datu 1. 10. 2005 ke Všeobecné zdravotní pojišťovně. Její příjmy za rok 2005 činily 616 084 Kč, výdaje pak 278 640 Kč.

Pokud OSVČ změní v průběhu roku zdravotní pojišťovnu, je povinna odvést pojistné oběma zdravotním pojišťovnám, a to v poměrné výši podle doby pojištění u každé z nich.
     P = 0,135 × 0,45 × (příjmy - výdaje) = 0,135 × 0,45 × (616 084 - 278 640) = 20 500 Kč
     kde: P = pojistné za rok 2005,
     0,135 = sazba pojistného,
     0,45 = 45 % příjmů snížených o výdaje.

Podle doby pojištění zaplatí OSVČ:
     Vojenské zdravotní pojišťovně    ...15 375 Kč,
     Všeobecné zdravotní pojišťovně ... 5 125 Kč.

Pro úplnost ještě dodávám, že při změně zdravotní pojišťovny předkládá OSVČ nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh vypočtených z vyměřovacího základu.

2. OSVČ začala podnikat 20. 7. 2005, měsíčně platila minimální zálohy 1 143 Kč, z hlediska zdravotního pojištění tedy podnikala v roce 2005 celkem 6 měsíců. Dosažené příjmy činily 414 831 Kč, výdaje 205 164 Kč.

Pojistné za celkem 6 měsíců samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 se vypočte následovně:
     P = 0,135 × 0,45 × (414 831 - 205 164) = 12 738 Kč

Při měsíční platbě záloh ve výši 1 143 Kč zaplatila tato OSVČ na zálohách za 6 měsíců pojistné úhrnem ve výši 6 858 Kč. Do 8 dnů po podání daňového přiznání zaplatí zdravotní pojišťovně doplatek 5 880 Kč (12 738 - 6 858).

3. OSVČ dosáhla za rok 2005 příjmy ve výši 4 387 511 Kč při výdajích 1 014 166 Kč.

Jelikož jsou dosažené příjmy po odpočtu výdajů vyšší než zákonem stanovený maximální vyměřovací základ 486 000 Kč (viz § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zaplatí tato OSVČ za rok 2005 na pojistném maximální částku 65 610 Kč (13,5 % z částky 486 000 Kč).

4. Měsíční hrubý příjem zaměstnankyně se pohybuje kolem 15 000 Kč, mimo toho dosáhla za rok 2005 ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy 56 015 Kč  a výdaje činily 21 510 Kč.

V praxi se občas vyskytují u souběžných příjmů nejasnosti při posuzování hlavního a vedlejšího zdroje příjmů. Pokud součet čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší zdroj příjmů. Jelikož je v tomto případě samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů (v zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu), vypočte se pojistné ze skutečně dosažených výsledků následovně:
     P = 0,135 × 0,45 × (56 015 - 21 510) = 2 097 Kč
tedy bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

5. Student konzervatoře si přivydělává výukou hry na hudební nástroje a za 12 měsíců roku 2005 měl příjmy 36 109 Kč a výdaje 12 547 Kč.

Vycházíme ze situace, kdy student - nezaopatřené dítě připravující se studiem na budoucí povolání - je zařazen po celý kalendářní rok u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. V souladu s novelou zákonů o zdravotním pojištění č. 438/2004 Sb. již nelze u těchto osob uplatnit v roce 2005 odpočet od dosaženého příjmu a pojistné bude vypočteno (a odvedeno) ze skutečně dosaženého příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu následovně:
     P = 0,135 × 0,45 × (36 109 - 12 547) = 1 432 Kč

6. Poživatel starobního důchodu, registrovaný u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní rok 2005 v kategorii osob, za které platí pojistné stát, byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy a současně podnikal. Jeho měsíční příjem v zaměstnání dosahoval 6 000 Kč, příjmy z podnikání za rok 2005 činily 91 217 Kč, výdaje pak 57 324 Kč.

Vzhledem k tomu, že tento poživatel důchodu je registrován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celé rozhodné období, nevztahuje se na něho ustanovení o povinnosti odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu a pojistné bude jak v zaměstnání, tak v samostatné výdělečné činnosti odvedeno ze skutečně dosažených příjmů následovně:

• samostatná výdělečná činnost:
        P = 0,135 × 0,45 × (91 217 - 57 324) = 2 059 Kč
• zaměstnání:
        P = 6 000 × 0,135 = 810 Kč

7. Žena pečující o 1 dítě do 7 let věku (tedy splňující níže uvedené zákonné podmínky) zaznamenala za rok 2005 rozdíl mezi příjmy a výdaji ze své samostatné výdělečné činnosti v částce 66 391 Kč.

Osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku patří mezi zvláštní skupiny osob, za které platí pojistné stát a vztahují se na ni následující podmínky:

• stát platí za tuto osobu pojistné pouze tehdy, pokud tato nemá žádné příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
• jestliže však tato osoba příjmy vykazuje, nevztahuje se na ni povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu a pojistné ze své samostatné výdělečné činnosti vypočte a odvede v tomto konkrétním případě ze skutečně dosaženého příjmu následujícím způsobem:
       P = 0,135 × 0,45 × 66 391 = 4 034 Kč

Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

• jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo
• dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo
• dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo
• dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

Do této kategorie se může zařadit pouze jedna osoba, a to otec, matka nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

8. OSVČ platila v roce 2005 měsíční zálohy na pojistné v částce 2 116 Kč a současně byla zaměstnána, její hrubý měsíční příjem se pohyboval od 6 000 Kč do 9 000 Kč.

Ustanovení § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o tom, že minimální vyměřovací základ neplatí v zaměstnání (kromě dalších) pro osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ. Pokud byl tomuto zaměstnanci zúčtován v některých měsících roku 2005 hrubý příjem v nižší částce, než činila výše minimální mzdy pro tento rok (7 185 Kč), neprováděl zaměstnavatel s ohledem na výše uvedené v daném měsíci dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné bylo odvedeno ze skutečně dosaženého příjmu.

9. OSVČ byla první 4 měsíce roku 2005 souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnána, přičemž v období leden až duben byla její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. Ke dni 30. 4. 2005 zaměstnání ukončila a výdělečná činnost se stala jejím jediným (hlavním) zdrojem příjmů. Za celý rok vykázala v samostatné výdělečné činnosti příjem 221 414 Kč a výdaje 176 202 Kč.

Úvodem je třeba předeslat, že ke dni 1. 5. 2005 byla tato osoba povinna v zákonné osmidenní lhůtě oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že se její samostatná výdělečná činnost stala hlavním zdrojem příjmů, tedy včetně povinnosti platit od května měsíční zálohy na pojistné v minimální výši 1 143 Kč.

Za každý měsíc samostatné výdělečné činnosti, ve kterém byla tato výdělečná činnost jejím hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ odvést pojistné alespoň v minimální zákonné výši. Na základě dosažených výsledků podnikatelské činnosti za rok 2005 činí pojistné podle výpočtu:
     P = 0,135 × 0,45 × (221 414 - 176 202) = 2 747 Kč (zaokrouhleno nahoru)

Pokud tedy OSVČ platila od května 2005 zálohy na pojistné v minimální výši 1 143 Kč, je odvedené pojistné v souladu se zákonem.

10. OSVČ vykázala v roce 2005 ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy 796 500 Kč a výdaje 312 850 Kč, mimoto měla příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů ve výši 58 500 Kč.

Příjmy z pronájmu podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nepodléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění, pojistné tato OSVČ zaplatí pouze z výsledků své podnikatelské činnosti následovně:
     P = 0,135 × 0,45 × (796 500 - 312 850) = 29 382 Kč

Ing. Antonín Daněk

Zdroj: Účetní a daně, č. 1/2006, str. 26 až 29