24

Sdělení ke Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku¹ (dále jen „Smlouva“) v návaznosti na Mnohostrannou úmluvu o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám² (dále jen „Úmluva“)

Č. j.: MF-5860/2017/15-169

Článek 1

Ministerstvo financí České republiky sděluje, že se Smlouva na základě výhrad a notifikací učiněných Českou republikou a Tuniskem ve vztahu k Úmluvě mění v kontextu jejího provádění mezi Českou republikou a Tuniskem následovně:

1) Nový text preambule Smlouvy zní:

„Vláda Československé socialistické republiky a vláda Tuniské republiky,

zamýšlejíce vylučovat dvojí zdanění v oboru daní z příjmu a majetku, a to aniž by byly vytvářeny příležitosti k nezdanění nebo ke sníženému zdanění skrze daňové úniky či prostřednictvím vyhýbání se daňové povinnosti (včetně prostřednictvím uspořádání, která se nazývají „treaty-shopping“ a která jsou zacílena na získání úlev stanovených ve Smlouvě, a to v nepřímý prospěch rezidentů třetích jurisdikcí),

se dohodly takto:“.

2)

a) První věta článku 25 odstavce 1 Smlouvy se nahrazuje následující větou:

„Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu.“.

b) Do článku 25 odstavce 3 Smlouvy se doplňuje druhá věta, která zní následovně:

„Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.“.

3) Pro účely Smlouvy se rozumí, že následující ustanovení je její nedílnou součástí:

„Jestliže se dá usuzovat s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, že získání výhody plynoucí ze Smlouvy bylo jedním z hlavních cílů jakéhokoliv opatření nebo jakékoliv transakce přímo nebo nepřímo vedoucích k této výhodě, tato výhoda, bez ohledu na jiná ustanovení Smlouvy, nebude poskytnuta ve vztahu k části příjmu nebo majetku, pokud není prokázáno, že poskytnutí této výhody v dané situaci by bylo v souladu s účelem a cílem příslušných ustanovení Smlouvy.“.

Článek 2

Výše uvedené změny Smlouvy se v obou smluvních státech provádějí následovně:

Ing. Andrea Sýkorová v. r.
pověřena řízením odboru Daně z příjmů