Seznam zkratek - str. 11
Abstrakt - str. 12
Abstract - str. 13
1. Úvod - str. 14
1.1 Cíle a rozsah práce - str. 14
1.2 Hypotézy práce - str. 15
1.3 Užší vymezení tématu práce - str. 15
1.4 Použitá metodika - str. 16
1.5 Vztah autora k tématu práce - str. 17
1.6 Základní zatřídění předmětu práce - str. 17
2. eHealth - str. 19
2.1 Definice eHealth - str. 19
2.2 Jednotlivé komponenty eHealth - str. 21
2.2.1 Telemedicína a telehealth - str. 21
2.2.2 Elektronická dokumentace pacienta - str. 22
2.2.3 Elektronická obrazová data pacienta - str. 26
2.2.4 Systémy na pomezí eGovernementu - str. 27
2.2.5 Jiné systémy eHealth - str. 28
2.3 Historický vývoj eHealth - str. 30
2.4 eHealth - shrnutí a přínosy - str. 32
3. Teoretické základy elektronické preskripce - str. 34
3.1 Klasické formy preskripce léčiv  - str. 34
3.1.1 Listinný recept - str. 34
3.1.2 Opiátový recept - str. 38
3.1.3 Předepisování léčiv v lůžkovém zdravotnickém zařízení - str. 38
3.1.4 Specifické případy vydávání léčiv - str. 39
3.2 Elektronizace preskripce léčiv - str. 40
3.2.1 Ambulantní elektronická preskripce - str. 40
3.2.2 Stěžejní prvky elektronické preskripce - str. 41
3.2.3 Elektronizace preskripce v lůžkovém zdravotnickém zařízení - str. 43
3.2.4 Styčné body mezi ambulantním a nemocničním systémem - str. 44
3.3 Funkce a související přínosy elektronické preskripce - str. 45
3.3.1 Přínosy spojené se změnou nosiče informací - str. 45
3.3.2 Přínosy spojené se shromažďováním informace o preskripci - str. 46
3.3.3 Přínosy spojené s propojením s dalšími segmenty eHealth - str. 48
3.3.4 Přínosy spojené s automatizovanou klinickou podporou - str. 48
3.4 Nevýhody a kontroverze elektronické preskripce - str. 49
3.4.1 Ochrana osobních dat - str. 49
3.4.2 Souhlas pacienta s účastí v systému elektronické preskripce - str. 49
3.4.3 Povinnost provozovatele používat systém elektronické preskripce - str. 49
3.4.4 Zvýšení pracovní zátěže při používání elektronické preskripce - str. 51
3.5 Elektronická preskripce - součást eHealth - str. 52
4. Elektronická preskripce v ČR - podklad a vývoj - str. 53
4.1 První záměry elektronické preskripce v ČR - str. 53
4.2 Vznik Centrálního úložiště elektronických receptů - str. 55
4.3 Skutečný vznik elektronické preskripce v ČR - str. 57
4.4 Velmi pomalý rozvoj systému eRecept - str. 59
4.5 eRecept od roku 2018 - str. 61
4.6 Shrnutí vývoje elektronické preskripce v ČR - str. 63
5. Aktuální funkce a technická řešení systému eRecept - str. 64
5.1 Základní prvky řešení eReceptu - str. 64
5.1.1 Identifikátor eReceptu - str. 64
5.1.2 Stavy elektronického eReceptu - str. 65
5.1.3 Řešení centrálního úložiště elektronických receptů - str. 66
5.1.4 Autentizace v rámci eReceptu - str. 64
5.2 eRecept pohledem jednotlivých aktérů - str. 68
5.2.1 eRecept pohledem předepisujícího lékaře - str. 68
5.2.2 eRecept pohledem lékárníka - str. 69
5.2.3 eRecept pohledem pacienta - str. 70
5.3 Klientské aplikace pro přístup do eReceptu - str. 71
5.3.1 Funkce informačních systémů pro předepisování eReceptu - str. 73
5.3.2 Funkce lékárenských informačních systémů - str. 73
5.4 Aplikace pro přístup k eReceptu zajišťované SÚKL - str. 74
5.4.1 Alternativní přístup k eReceptu pro lékaře - str. 74
5.4.2 Alternativní přístup k eReceptu pro lékárníky - str. 75
5.4.3 Přístup k eReceptu pro pacienty - str. 75
5.5 Sdílený lékový záznam - str. 76
5.6 Přeshraniční výměna - str. 77
5.7 Chybějící funkce a kontroverze eReceptu - str. 78
5.7.1 Opiátová preskripce - str. 78
5.7.2 Doplnění dalších léčiv do lékového záznamu pacienta - str. 79
5.7.3 Sledování preskripčních limitů v rámci zdravotnického zařízení - str. 79
5.7.4 Nadstavbové funkce elektronické preskripce - str. 80
5.7.5 Přebytečné, zavádějící a chybné informace eReceptu - str. 80
5.8 eRecept pohledem roku 2020 - str. 81
6. Využití eReceptu - str. 83
6.1 Možnosti získání dat o využití eReceptu - str. 83
6.2 Nedostupná statistická data v ČR - str. 86
6.3 Počet předložených elektronických receptů v rámci eReceptu - str. 87
6.4 Počet lékařů předepisujících pomocí eReceptu - str. 88
6.5 Počet lékáren, které vydávají léčiva pomocí eReceptu - str. 90
6.6 Celkový pohled na využití eReceptu - str. 92
7. Elektronická preskripce v zemích EU - str. 94
7.1 Souhrnné práce zkoumající elektronickou preskripci - str. 94
7.2 Elektronická preskripce v jednotlivých zemích EU - str. 98
7.3 Elektronická preskripce v jednotlivých zemích EU - souhrn - str. 111
8. eRecept v kontextu elektronické preskripce zemí EU - str. 114
8.1 Získání informací o elektronické preskripci od místních odborníků - str. 114
8.2 Úspěšné kontaktovaní respondenti ze zemí EU - str. 115
8.3 Výsledky dotazníkového šetření - str. 117
8.3.1 Rozsah použití elektronické preskripce - str. 117
8.3.2 Počet projektů elektronické preskripce - str. 118
8.3.3 Podíl využití elektronické preskripce - str. 119
8.3.4 Povinnost používat elektronickou preskripci - str. 120
8.3.5 Místa nasazení elektronické preskripce - str. 121
8.3.6 Interoperabilita elektronické preskripce - str. 122
8.3.7 Základní architektura elektronické preskripce - str. 123
8.3.8 Způsoby autentizace c rámci elektronické preskripce - str. 125
8.3.9 Přístup l lékovému záznamu pacienta - str. 126
8.3.10 Další funkce elektronické preskripce - str. 127
8.4 Zhodnocení dotazníkového šetření, zařazení eReceptu - str. 128
8.4.1 Omezení daná použitou metodikou - str. 128
8.4.2 Rozsah použití elektronické preskripce - str. 129
8.4.3 Počet projektů elektronické preskripce - str. 129
8.4.4 Podíl využití elektronické preskripce, omezení na některá léčiva - str. 129
8.4.5 Povinnost používat elektronickou preskripci - str. 130
8.4.6 Místa nasazení elektronické preskripce - str. 130
8.4.7 Interoperabilita elektronické preskripce - str. 131
8.4.8 Základní architektura elektronické preskripce - str. 132
8.4.9 Způsoby autentizace v rámci elektronické preskripce - str. 132
8.4.10 Přístup k lékovému záznamu pacienta - str. 133
8.4.11 Další funkce elektronické preskripce - str. 134
8.5 Shrnutí zhodnocení eReceptu v kontextu zemí EU - str. 134
9. Návrh jednotného systému elektronické preskripce EU - str. 136
9.1 Interoperabilita v elektronické komunikaci v EU - str. 136
9.1.1 Connecting Europe Facility in Telecom - str. 136
9.1.2 Projekt epSOS - str. 136
9.1.3 eHealth Digital Service Infrastructures - str. 137
9.2 Elektronická prskripce v USA - str. 139
9.2.1 Zavádění elektronizace zdravotnictví v USA - str. 139
9.2.2 Systém Surescripts - str. 140
9.3 Srovnání přístupů k elektronické preskripci v EU a v USA - str. 142
9.4 Potřeba jednotného modelu elektronické preskripce v EU - str. 143
9.5 Jednotný model elektronické preskripce - str. 144
9.5.1 Základní zásady centralizace elektronické preskripce - str. 144
9.5.2 Základní východiska pro zavedení jednotného modelu elektronické preskripce - str. 145
9.5.3 Rozsah použití elektronické preskripce - str. 146
9.5.4 Sdílený lékový záznam v jednotném modelu elektronické preskripce - str. 147
9.5.5 Autentizace v jednotném systému elektronické preskripce - str. 148
9.5.6 Další navrhované funkce jednotného sytému elektronické preskripce - str. 149
9.5.7 Překážky v nasazení jednotného systému elektronické preskripce - str. 150
9.5.8 Podstatné náležitosti směrnice EU o elektronické preskripci - str. 151
9.5.9 Další vhodná opatření pro zavedení jednotného modelu elektronické preskripce - str. 152
9.6 Shrnutí - str. 152
10. Diskuze - str. 154
11. Závěr - str. 159
Seznam použité literatury - str. 162
Příloha A - Dotazníkové šetření elektronické preskripce v EU za rok 2018 - str. 188
Příloha B - Vyjádření recenzentů monografie - str. 190